Itálie byla v rámci zemí EU postižena pandemií COVID-19 zřejmě nejcitelněji. Dlouho se nevědělo, zda bude letošní ročník Serie A ukončen nebo se liga dohraje. Jaké to je pro fotbalistu žít v nejistotě dalších zápasů?
„Pre mňa osobne to bolo veľmi ťažké, pretože to bol môj prvý rok v Serii A. Celý čas som dúfal, že sa mi podarí nastúpiť a streliť zopár gólov. Keď som sa po prerušení ligy dozvedel, že existuje možnosť, že sa liga vôbec nedohrá, bolo veľmi náročné túto situáciu prijať. Samozrejme som však s týmto postupom a ďalšími opatreniami súhlasil a vedel som, že to je kvôli ochrane zdravia nevyhnutné. A zdravie je najdôležitejšie.“
Prezident vašeho klubu patřil k hlavním odpůrcům pokračování v daném ročníku fotbalové ligy. Zdraví hráčů je pak častý argument podporující tento názor. V jiných profesích se však zaměstnanců zpravidla nikdo neptá, zda chtějí či nechtějí jít do práce např. ve městě, které je považováno za ohnisko epidemie. Myslíš, že by měl být k fotbalistům jiný přístup než k jiným zaměstnancům?
„Myslím si, že prístup by mal byť za týchto okolností určite rovnaký. Ľudia, ktorí nepracujú pre inštitúcie zaisťujúce a ochraňujúce základné životné potreby, by mali ostať doma rovnako ako my. Rád by som zdôraznil, že si veľmi vážim prácu týchto ľudí, najmä lekárov, policajtov, či zamestnancov pracujúcich v obchodoch s potravinami.“
V italské Brescii jste měli stanoven individuální tréninkový plán. V úzkých skupinkách jste pak trénovali „spolu“ za pomoci videokonferencí. Můžeš nám blíže přiblížit, jak to probíhalo? O kolik rozdílný je dle tebe výsledek těchto přizpůsobených tréninků oproti standardnímu společnému trénování na hřišti?
„Absolvovali sme množstvo videohovorov. Najčastejšie šlo o domáce tréningy s malou loptou, cvičenie s vlastnou váhou, či box s talianskym trénerom. Samozrejme sa to nedá vôbec porovnávať s tréningom na ihrisku, tá náročnosť je úplne iná. Som však vďačný aj za túto možnosť, pretože mi to pomohlo sa udržať vo forme a v tempe, ktoré by bolo bez toho veľmi ťažké dohnať.“
MŠK Žilina, přední slovenský fotbalový tým s bohatou historií, jehož dres jsi před přestupem do Itálie oblékal, řešil finanční problémy v důsledku pandemie COVID-19 a neschopnost nalézt kompromis s hráči na řešení těchto problémů dobrovolnou likvidací. Jak jsi tento krok vnímal?
„Bol som z toho veľmi šokovaný a zaskočený. MŠK Žilina je moja srdcovka a je pre mňa jeden z najlepších klubov na Slovensku. Je príkladom pre všetky ostatné slovenské kluby, pretože takto by mal fungovať poriadny futbalový klub. Našťastie sa medzičasom túto komplikovanú situáciu podarilo ukľudniť a ja verím, že sa problémy podarí vyriešiť a klub bude zas fungovať tak ako pred tým. Bola by to obrovská škoda a strata pre slovenský futbal, ak by MŠK Žilina v prvej lige skončila.“
Na COVID-19 si pomalu zvykáme, ale určitě se nám bitvu s ním nepodařilo vyhrát. Čekáme na možné druhé vlny, někde se již nyní opět zavádějí preventivní opatření. Dokážeš si představit, že by se fotbal do budoucna v něčem zcela změnil, aby na tuto situaci reagoval? Kde myslíš, že je ještě prostor ustoupit, a kde bys naopak viděl, že další ústupek by tuto krásnou hru nenávratně poškodil?
„Ja stále verím, že sa v najbližšej dobe podarí vedcom vyvinúť vakcínu alebo protiliek a všetko sa vráti do normálu. Dovtedy je samozrejme určite nevyhnutné dodržiavať všetky opatrenia. Je mi však veľmi ľúto, keď na zápase vidím iba prázdne tribúny, pretože futbal hráme hlavne pre divákov. Verím, že sa v ďalšej sezóne fanúšikovia na štadióny vrátia a všetci si budeme môcť konečne zas užívať futbal naplno.“
