Víme o tobě, že jsi vášnivý houbař. Kam až sahají začátky tvého houbaření? Kdo tě k této zálibě přivedl?
„Houbaření je můj největší koníček a také relax po fotbalu. Když jsem unavený po zápase, tak si jdu do lesa vyčistit hlavu. Dostal jsem se k tomu jako malý kluk, když jsem na houby chodil s tátou a dědou. V posledních třech letech se tomu věnuji intenzivněji.“
Je houbaření koníček, za kterým se dá cestovat? Chodíš na houby jen tady v ČR, anebo máš prozkoumané i jiné země?
„Momentálně působím v České republice, tak houbařím hlavně tady u nás, zejména v okolí Příbrami, kde jsem vyrůstal, ale také v okolí Prahy a Mladé Boleslavi. Když jsem hrál v Německu a Holandsku, tak jsem chodíval houbařit i tam. V Německu mě překvapilo, že tam lidi taky hodně houbaří. V Holandsku naopak houby nesbírá skoro nikdo, a taky je tam hodně lesů v soukromém vlastnictví, takže tam to houbaření bylo komplikovanější.“
Na svém instagramovém účtu @czech_mushrooms máš za necelý půlrok více než pět tisíc sledujících. Založil sis ho k tomu, abys ostatní vzdělával o houbaření? Oslovují tě případně se žádostmi o radu anebo spolupráci?
„Instagram jsem si původně zakládal jako archiv fotografií, abych si připomněl, které houby jsem v jakých ročních obdobích a v jakých oblastech nacházel. Takto jsem o tom měl lepší přehled a informace jsem mohl dohledat rychleji. Docela se to uchytilo a lidi to velmi baví. Někdy tam dělám i kvízy o poznávání hub, a když najdu nějakou zajímavou anebo neobvyklou houbu, tak se o to rád podělím. Hodně lidí mi také píše a žádá mě o radu, když najdou houbu, kterou neznají. Snažím se jim samozřejmě poradit, ale někdy si ani já nevím rady, protože nejsem odborník, ale spíše nadšenec. Co se týče spoluprací, pár jsem jich skutečně navázal. Nejzajímavější je pro mně momentálně spolupráce s pánem, kterému houby vozím a on je zpracuje tzv. lyofilizací, což je sušení mrazem. Za to zase já na oplátku od něj dostávám jeho produkty, např. pesto.“
Teď zpátky k fotbalu. V mládežnických kategoriích jsi byl čtyřikrát zvolen nejlepším sportovcem roku. Jsi dnes spokojený s tím, co jsi zatím dosáhl? Je něco, co bys ve své fotbalové kariéře změnil?
„Prošel jsem zahraničními angažmá, a po zranění jsem se vrátil zpátky do české ligy do Mladé Boleslavi, kde momentálně působím. Kdyby nebylo těch zranění, mohla se samozřejmě moje kariéra vyvíjet úplně jinak, ale já sám bych na tom nic neměnil. V průběhu kariéry se stane mnoho situací a okolností, které ji mohou vystřelit nahoru, anebo srazit strmě dolů. Můj problém byl, že jsem byl často zraněný, a to, bohužel, když mi bylo 18 až 20 let, což je pro fotbal klíčový věk. Určitě se na to ale vymlouvat nebudu, to také patří k fotbalu a momentálně se soustředím na to, abych svou kariéru posunul o další úroveň. To, zda jsem spokojený s tím, co jsem dosáhl, tak budu hodnotit až mi bude 35-40 let. Věřím, že to nejlepší mě ještě čeká.“
Už odmalička jsi snil o tom, že budeš hrát fotbal? Vedli tě k tomu rodiče, anebo jsi šel vlastní cestou? Co je tvým dalším cílem?
„K fotbalu mě přivedl táta, který byl profesionálním fotbalistou. Jako malý kluk jsem s ním na hřišti trávil spoustu času. Fotbal jsem odmalička miloval, a už kolem věku 3-4 let jsem v Příbrami začal hrát pod dohledem trenérů. Momentálně je mým cílem co nejvíce nastupovat v základní sestavě Mladé Boleslavi. Chci na sobě tvrdě pracovat, podávat dobré výkony a věřím, že se mi ještě podaří dostat zahraniční angažmá.“
